Stěhování: Epický příběh jednoho Čecha
Každý, kdo kdy stěhování zažil, ví, že to není jen taková obyčejná změna adresy. To je spíš jako maratón, kde místo běhu sbíráte krabice, přičemž každá z nich obsahuje tajemství, které byste radši neodhalili ani sám sobě. A tak se stěhování stává křížovou cestou, kde spása přichází v podobě poslední vybalené krabice.
Kapitolka První: Přípravy
Jiří, naše hlavní postava, se rozhodl, že už mu jeho starý byt, kde ho vítal plesnivějící kout v koupelně a okna, která se zimou chvěla víc než on sám, stačily. Přihlásil se tedy k novému bydlení, které mu slibovalo teplo, světlo a snad i trochu klidu. No, to poslední bylo ještě k zjištění.
První krok? Krabice. Jiří se rozhodl, že bude ekologický, a tak si namísto nákupu nových krabic zvolil cestu recyklace. Vybavil se tedy krabicemi z nedalekého supermarketu, které se rozpadaly hned po prvním pokusu o složení. "Přirozený výběr," řekl si Jiří, když pořádal další expedici za pevnějšími krabicemi.
Kapitolka Druhá: Balení
Balení je umění, které Jiří nikdy neovládal. Každá kniha, hrníček a váza šla do krabice s nadějí, že se nějakým zázrakem znovu najde. Po několika hodinách se Jiří rozhodl, že knihy patří do jedné velké krabice, protože "co je kniha, to je jen papír, že?" To ovšem nebral v úvahu fakt, že ta krabice pak vážila tolik, co průměrný český medvěd.
A pak tu byla zásuvka s "nezbytnostmi" - v ní Jiří našel všechno od zastaralých baterií, přes staré lístky do kina z doby, kdy se ještě nosily bílá trička na taneční večery, až po klíče od bytu, který už dávno neexistuje. "No, aspoň budu mít co dělat při vybalování," uvažoval s úsměvem rezignace.
Kapitolka Třetí: Přestěhování
Den D přišel. Jiří si najal kamarády s dodávkou, protože se mylně domníval, že najmout profesionální stěhováky by bylo dražší než kdyby si koupil nový nábytek. Kamarádi přišli, jeden s kytarou, druhý s lahví piva, ale vždyť o tom je přátelství, že?
Přesunutí kuchyňské linky bez jediného škrábance? Vyloučeno. Jiří se rozhodl, že linka si zaslouží nový vzhled, a tak na ní získala pár unikátních "designových prvků". Stařičký gauč, který se rozhodl, že už má dost zvedání, přišel o jednu nohu, ale jak řekl Jiří: "Bude to takové umělecké dílo."
Kapitolka Čtvrtá: Vybalování
A teď ta pravá výzva - vybalování. Jiří zjistil, že jeho snaha o logické uspořádání věcí do krabic se vytratila kamsi do neznáma. Kde je mixér? V krabici s oblečením. A kde je oblečení? No, to je v krabici, kde by měla být elektronika. Ale vždyť o tohle právě šlo, ne?
Každá krabice byla jako pokladová schránka, kde Jiří objevoval zapomenuté poklady svého života. "Ach, tohle je ta soška, co jsem dostal od tety Aničky. Hmm, kde je vlastně teta Anička?" vyprávěl si sám pro sebe, zatímco se jeho byt pomalu plnil nejen věcmi, ale i vzpomínkami.
Epilog
Stěhování skončilo, když Jiří konečně našel svůj kávovar, který byl schovaný v krabici označené "Kancelářské potřeby". S šálkem kávy v ruce si Jiří uvědomil, že stěhování není jen o změně bydlení, ale o cestě, během níž ztrácíte a nacházíte kousky sebe sama. A tak, s úsměvem na tváři a s trochou chaosu kolem sebe, Jiří zvedl šálek na oslavu nového začátku, kde každá ztracená věc byla příležitostí k novému objevu.
A tak si Jiří pokračoval, s vědomím, že další stěhování přijde. Ale to už bude mít alespoň pár vtipných historií na vyprávění.
1 tags 
Názory